česky | english


/!\ Poznámka: toto není dokument v dráze zásad, ale průvodce odkazovaný z Příručky zaručovatele. Jeho název by měl být změněn, snad na Assurance/IdCheckingPractice a měl by mít vyjasněný stav v Příručce zaručovatele as a "practice" authorised by the Handbook. or something.... /!\

Praktiky při kontrole dokladů totožnosti

Přesné minimální požadavky, které musí zaručovatel vzít v úvahu.

Příklady scénářů by Vám měly dát určitá vodítka, kolik bodů přidělit. Protože vodítka nemohou pokrýt každou možnou situaci, může zaručovatel postupovat i jinak, a to podle vlastního úsudku.

Minimální požadavky

Zaručení NESMÍ být dokončeno, nejsou-li všechny uvedené body splněny.

Příklady scénářů

Předpokládaná standardní situace:

Pro pomoc při zaručování existuje mechanismus nazvaný kategorizace. Předložené doklady lze kategorizovat do tří skupin, kde kategorie "Primární dokumenty" jsou nejlepší předložené úřední doklady totožnosti s fotografií. Je-li předloženo více takových dokladů, pak vyberte ten, který má nejvíce bezpečnostních prvků, do kategorie "Primární dokumenty" a ostatní do kategorie "Sekundární dokumenty". Je-li předložen pouze jeden úřední doklad totožnosti s fotografií, pak ten se stane "primárním dokumentem". Nemůžete-li kategorizovat ani jeden úřední doklad totožnosti s fotografií jako "primární dokument", pak nemůžete pokračovat v zaručování. Takže kategorizace je také určením kvality dokumentů - priorit.

Předložené doklady je třeba kategorizovat do tří skupin:

Tuto kategorizaci je třeba brát jako pomocný mechanismus. Počet možných variant je příliš velký, než aby je zde šlo všechny uvést. Proto na otázku, stačí-li, když je předložen pouze jeden doklad - červený německý řidičský průkaz - jako úřední doklad totožnosti s fotografií, lze odpovědět prostě:

Jak je to zde psáno, je proces kategorizace vadný proces týkající se dokumentů, které Vám byly předloženy. Zásady zaručování ani Příručka zaručovatele nenabízejí kategorizaci na "primární dokumenty" a "sekundární dokumenty", takže toto lze považovat za pomocný mechanismus jen pro stanovení priority dokladů totožnosti. Definice "primárních dokumentů" není tak "přísně vypálená", jako definice "ve vládou vydaném dokladu totožnosti (ID) s fotografií" v Zásadách zaručování (Assurance Policy). Věc se má tak, že staré zvyklosti zaručovatelů se značně liší od nynějších a existovali velmi dogmatičtí lidé a hodně cestovatelů světem, kteří mohli na problémy pohlížet dogmaticky. Další významný směr představují podřízené zásady Zásad zaručování (AP) které mohou významně změnit praktiku jediného vládou vydaného dokladu totožnosti s fotografií. Proto ten starý myšlenkový pokus katolické církve Papež. Proto má mít Prohlášení o zaručení určitý odstup pro odladění nebo změkčení potřeby čistých dokladů totožnosti... pokud můžeme spolehlivě dostat zaručovanou osobu k arbitráži, pak na přesném jménu a dokumentech tolik nezáleží.

Viz také Přípustné dokumenty


Assurance/PracticeOnIdChecking/CZ (last edited 2015-04-08 19:46:56 by AlesKastner)